Stydím se:)...

13. 09. 2007 | † 30. 09. 2015 | kód autora: w2u
To je tak zvláštní, ale já se vážně trošičku stydím sem něco psát. Původně jsem tady chtěla vložit první mail, který jsem z Lincolnu psala rodičům, ale tak jsem si ho nějak zpětně četla a najednou se tak nějak stydím, ale zase je fakt, že spousta věcí, které jsou v něm napsané, mi už teď nedochází. No risknu, tak pro slabší povahy, které bazírují na dokonalých slovních obratech a skutečných zajímavostech to asi není, ale je to má snaha o oživení a narušení blogového vzoru deníčku. Já to říkám pořád i ohledně psychologie, že nejlepší jsou archivní data. Tak vám tady jedno autentické předkládám:) Jo a jen pro úplnost dodávám, že jsem v Lincolnu v Nebrasce na rok, protože jsem dostala Robitschekovo stipendium (jinak bych si takovou srandu těžko asi mohla dovolit) spolu s dalšími třemi Čechy Marianou, Tomem a Jakubem a studujeme všichni na University of Nebraska-Lincoln a přijela jsem 20.srpna a líbí se mi tady:) A mail jsem doplnila o modré doplňky, ty jsou dnešního data.

Vřešštící Lincoln

Od:sluninka@centrum.czpřidat do adresáře

Datum:22.8. 14:38

Ahoj,
konečně mám trochu víc času na napsání celého email...

.... Je asi sedm ráno, takže se tady nic neděje. Teda nedelo by se vubec nic, kdyby tady šíleným způsobem nerachotila klimatizace a to všude. Teda v pokoji si ji na noc vypínám (tehdy jsem ještě bydlela sama, teď už je tu se mnou Číňanka Fan Chao, který si říká Renni a absolutně vůbec mi nerozumí, což mě v prvních dnech vedlo k zamyšlení nad mou angličtinou, teď už spíš přemýšlím nad tou její) ale ten její zvuk je stejně všude slyšet. Ale oni tady bez ní asi neumí žít. Ve všech budovách jede na plné pecky a vážně je v nich zima, třeba v žabkách si vždycky říkám, že bych si měla u sebe nosit ponožky. A taky si asi budu muset koupit nějaké vitamíny, protože ty přechody mezi venkem, kde je tak 40 stupnu a vnitrkem, kde je tak 12, asi dávají tělu docela zabrat. (doplnění: zase tak špatně, jak jsem čekala na tom nejsem, protože kromě ranní rýmy přežívám zatím celkem bez újmy)

Klimatizace je první všudypřítomná věc. Druhá je vřískot. Vříská tady nějaký hmyz a já radši nechci vědět jaký, zní to jako cvrčci, ale máme podezření na obří kobylky. Ten hmyz obléhá všechny stromy a křoví a celý den křičí. Už jsem si na to zvykla, ale ani si nechci představovat, jak by to vypadalo, kdyby ty stromy opustil. Na kolejích jsou ve všech oknech sítě a bez nich ani okno neotevřeš.
(doplnění: dnes už vím, že jsou to cikády:)

Jinak bydlíme na kolejich. (doplnění: Těžko posoudit jejich kvalitu oproti českým, jediné na kterých jsem za svůj život byla jsou na Strahově a na Jižáku, tak v tomhle úhlu pohledu je Selleck hall určitě lepší). Přímo z okna mám dvůr s volejbalovým hřištěm a je tu hned i jídelna a ve sklepě prádelna. Já bydlím ve třetím patře, koupelnu mám přímo na proti. Akorát pokojíčky jsou malinké, ale přišli jsme na způsob, jak je zvětšit, totiž že postel je nahoře a pod ní je skříňka a stůl. Už to tak mám a je to mnohem pohodlnější. Jsem zvědavá, jak se to bude líbit Fan až přijede. Ale mají to tady skoro všichni. Jinak se totiž nedá v pokoji sedět u stolu. A jsou tady takové ty velké americké skřině se spoustou poliček a místa, že by se do jedné vlezli i 3 lidi. ty máme na pokoji dvě a ještě spoustu zásuvek (ano, jsem tehdy netušila, ze Fan přijede s 5 kufry a skoro všechno zabere)

A včera jsem měli sraz s Larrym, který se tady stará studentum o práci, ale taky o Robitscheky, střídají se s tím Alanem, kdo vybírá každý rok studenty. Vzal nás k sobě domů (mimochodem typického domu přesně jako z filmu, kde se sice chodí všude v botech, ale přesto měl dokonale hustý a měkoučký a krásný koberc,,,skoro jako bych chodila v nějakých obláčcích). Ve sklepě tam měl spoustu věcí od minulých Robitscheků, tak jsme je naskládali do auta a odvazli . Tam jsme si je hezky rozebrali, takže už mám fén, i varnou konvičku, protože jako jediná piju kafe ( které jsem si záhy koupila, obří sklenici naprosto otřesného kafe za 7 dolarů).

Právě se rozednilo a hmyz začal zase vřeštět:) (to je jedna z věcí, na kterou už jsem si úplně zvykla, divím se, že mě to ještě vůbec rušilo, po roce bydlení v Brně hned vedle workoholního vždy v noci pracujícího automechanika:)

No a taky už za sebou máme první oběd a večeři v menze (což je dost morbidní pojmenování, teda vzhledem k českému vzoru, kterému se tahle jídelna v žádném případě nepodobá) . Zatím funguje jen jedna, ve vedlejších kolejích, ta naše bude otevřená až od pondělka. Funguje to tam tak, že ukážeš kartičku, kterou má každý student, a jdeš do vnitř a můžes si dát, co hrdlo ráčí (takže žrádelna:). Začíná se u takového toustového baru. Obsluhuje ho vždycky nějaký usměvavý Amík, zeptá se, jaký chceš chleba a pak už jen ukazuješ, co na něj chceš. Šunku, krocana, sýr, jakoukoli zeleninu, olivy, třeba ti ho i zapeče a pak si vybereš asi z deseti druhů dresingů. Pak je další část, v té jsou korýtka s jídlem a ty si sama nabíráš- ráno vaječina, odpoledne teba chřest, fazolky (mimochodem výborné), kukuřice,, pak moře druhů masa a masových směsí, housky na hamburgery, špagety, kaše, zelenina, pak tortily a přílohy, kterými si je můžeš nacpat. Vedle jsou pak další korýtka: se zeleninou, takže si můžeš vytvořit salát. S ovocem, pudinky, šlehačkou a prostě čímkoli. Naproti jsou pak nápojové automaty: džusy, limonády, kola, voda, 5 druhů mléka, kafe s kofeinem i bez, zmrzlina, oustovače, pečivo, tortilovače a obrovská nabídka musli a různých těch krekrů, které se jí s mlékem. Cokoli na co máš chuť si dáš na tácek a jdeš si sednout. A pak můžeš jíst jako typický američan: takže do všeho kousnout, všechno zamíchat, ale hlavně toho co nejvíc nechat a poházet po tácku a dlouho u toho sedět a povídat si se všemi okolo:) to je sranda (jo no, už to taky dělám...a pak si s plným břichem říkám Safe the planet, kill yourself:)

No myslím, že to jetšě bude boj s tím jídle...


.... Ale zase tady mě třeba baví dělat si i ty saláty, protože ten výběr je úžasný, můžeš si je posypat jakýkoli sýrem a mňam. A i kafe se dá pít. Ale jetště si koupím jedno do pokoje, když už mám tu konývku (tak o tom už jsem se zmiňovala...děs běs, mně tak chybí to naše pití kafča s mlíčkem s Jančou na schodku u domečku:(

A taky je pravda, že se pořád všichni zdraví. Nemůžeš jít na záchod, aniiž by ti všichni které potkáš neřekli Hi, how are you. Jen řeknu, že se mám dobře, taky se jich zeptám, oni se taky mají dobře a je to. Jde se dál. Je to zajímavé, budí to dojem dokonale přátelského prostředí (čemuž ale moc nevěřím, ale co už, lepší než ty věčně nas...é a nevšímavé ksichty na našich školních chodbách v Brně)

Tak za chvíli se půjdu osprchovat a pak si ještě jednou projdu svůj výběr předmětů...je to zajímavé, ale ta škola tady zatím funguje jako ta naše. (naše myslím FSS, MU Brno, o tom se Pražákům může jen zdát o tak důmyslném systému:), ale o škole ještě pohovořím později) a to doslova. Akorát ty předměty mají dost zmatené a když jsme si ptali podle čeho se vybírají, když o nich nikde nejde nic zjistit, tak nám bylo řečeno, že podle názvu:) Což ale znamená, že tak u 90% si to můžu fakt jen domýšlet, o čem by mohly být:) vzhledem k tomu,že mi ta angličtina zatím moc nejde, tak bych si mohla dát znakovou řeč, tam se asi tolik mluvit nebude:) (a nedala, protože byla 4krát týdně a ještě na east kampusu, trochu z ruky.)

Tak ahoj, pozdrav taťku a Čakátorku a mějte se moc krásně.

A kdybys někdy měla chuť, tak si zkus stáhnout www.12Voip.com. Otevře se okno a v něm uprostřed klikni na GET 12VOIP, otevře se ti malé okýnko, dej uložit. Pak se to uloží na plochu, najdeš to, otevřeš, vyplníš údaje o sobě a na ploše pak budeš mít takovou tvářičku s mikrofonem, ta bude i dole vlevo na liště, když na ni klikneš otevře se ti panel, nahoře je v něm obrázek znaménka PLUS, klikneš a vložíš údaje, můžeš si je vymyslet, důležité je vložit telefonní číslo: zvolíš HOME a číslo: +14024360472 a můžeš mi volat z internetu pomocí mkrofonu přímo na pokoj, aspoň do té doby, než si nějak zprovozním ten mikrofon. Je to zadarmo. KDyžtak popros taťku, ať ti s tou instalací pomůže. (to jsem tu nechala, aby jste věřili, že jde opravdu o původní mail, každopádně je ta služba dobrá, tak když tak zavolejte a kdyby vám to zvedla Fan, tak to radši položte, s tou se nedomluvíte)

Tak to bylo mé první dojmy z Lincolnu. Jak vidno cesta letadlem ve mně asi nezanechala žádné dojmy, když jsem o ni rodičům nepsala.

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.